Rezidenční projekty na Festivalu Theatrum Kuks 2020
Festival barokního a barokem inspirovaného umění THEATRUM KUKS vypsal pro devatenáctý ročník (19. - 23. 8. 2020) rezidenci pro umělecké skupiny, jednotlivce či studenty uměleckých oborů. Zajímaly nás hudební, výtvarný, literární, divadelní či jiné umělecké projekty, které se libovolně inspirují v české i světové barokní kultuře nebo přímo Kuksem a jeho historií a hledají spojení baroka se současností. Možností byla řada – hudební skladby, instalace, inscenace, work-in-progress, performance, fotografie, obrazy, literární texty, nazkoušení koncertního programu a další. Jedinou podmínkou pro projekt byla inspirace barokem nebo Kuksem a uvedení premiéry/work-in-progres v rámci festivalu THEATRUM KUKS 2020.
Z osmi přihlášených projektů jsme letos zvolili 3:
Prvním je projekt Vojtěcha Žáka Leischnera, který rozpohybuje sochy v lapidáriu pomocí virtuální reality a zvuku.
Druhým vybraným souborem je skupina Aftas y levadura, která na Kuksu uvede program ze skladeb latinsko-amerických barokních autorů a představí zbrusu novou barokní skladbu skladatele a improvizátora Petra Grahama, která bude napsána přímo pro náš festival.
Třetí tvůrčí tým, který přivítáme, bude skupina Bezpolku, jež uvede originální venkovní hudební imerzi, která provede festivalového diváka skrze barokní svět.
Všem, kteří se do rezidenčního programu přihlásili, nesmírně děkujeme a máme velkou radost, že baroko má stále co říci a umělci díky němu stále hledají nové formy a přístupy k tvorbě. VŠEM VYBRANÝM REZIDENTŮM GRATULUJEME A TĚŠÍME SE!
VOJTĚCH ŽÁK LEISCHNER: VIRTUÁLNÍ BAROKO NA KUKSU
„Cílem mého projektu v rámci Theatrum Kuks je oživit původní sochy od Matyáše Brauna kreslenou animací ve vrstvě přes jejich reálné obrysy. Divák si pak pomocí Google Carboard brýlí, do kterých je vložen mobilní telefon jako displej, může jednotlivé sochy prohlédnout. Bílá linka sochy nejprve obráhne a poté lehce rozanimuje nebo přidá jendotlivé atributy. Efekt bude doplněn barokní hudbou do sluchátek. Zároveň bude mít divák možnost deformovat sochy hlasem - ty se budou vlnit a měnit velikost podle zvuku snímaného mikrofonem."
SKUPINA AFTAS Y LEVADURA: SKLADBA LATINSKO-AMERICKÝCH BAROKNÍCH AUTORŮ A BAROKNÍ SKLADBA PRO THEATRUM KUKS
„Skupina Aftas y levadura na rezidenci na festivalu Theatrum Kuks připraví program sestávající ze skladeb latinsko-amerických barokních autorů Domenika Zipolliho, Gaspara Fernandese a dalších. Ty budou tvořit první část programu. Druhou bude nová "barokní" skladba brněnského skladatele Petera Grahama (vlastním jménem Jaroslav Šťastný) napsaná přímo pro soubor pro tento festival. Muzikanti mají zázemí především ve volné improvizaci a jazzu, ale hráli a hrají i jiné styly hudby z různých dob. Zdánlivě nesourodé spojení jazzové improvizující kapely a barokní hudby není ve skutečnosti tak nesourodé, neboť podstatnou část barokní hudby tvořila improvizace, například basso continuo bylo většinou celé improvizováno, později se však z vážné hudby vytratila a byla ztracena. Nebudeme však používat motivy uvedených skladatelů jako témata jazzových improvizací, ale skutečně hrát barokní hudbu.
Barokní život na Kuksu měl "mezinárodní" přesah, samotný Kuks je částečně inspirován italskými a francouzskými stavbami, proto jsme zvolili latinsko-americké autory, z nichž někteří byli ve skutečnosti Italové. Druhým důvodem je, že kontrabasista Luan Goncalves je Brazilec a do Česka ho přivedla touha hrát barokní hudbu."
BEZESPOLKU: MEMENTO MORI
„Performance MEMENTO MORI je hudební imerzí, která využívá venkovních prostranství Kuksu. V rámci této imerze chceme vycházet z místa jako takového a především ctít rozdílnost “dvou světů” Kuksu, jak již zamýšlel František Antonín Špork. Levý břeh Labe jako symbol světa světských radovánek (sloužící k léčbě těla), zatímco pravý břeh jako symbol břehu duchovního (sloužícího k léčbě bolavé duše), ale především symbol prostoru, kde se bez obav hovoří o smrti. Naším záměrem je tedy reflektovat onu polaritu života a smrti, která je pro nás ústředním motivem samotného prostoru Kuksu. Prostředí a jeho členění nás tedy inspirovalo k formě (putování za (se) smrtí) a pro její naplnění využíváme historii místa a to především morovou epidemii v letech 1713-1715."
