NODO 2024: sedm nových operních inscenací pro Ostravu v pěti dnech
Od začátku minulého týdne probíhají v Ostravě zkoušky inscenačních týmů a našich i zahraničních interpretů na sedmé bienále mezinárodního festivalu nové opery NODO, které odstartuje v Divadle Jiřího Myrona zítra v 18.30. Do hry je zapojeno na 150 umělců a umělkyň od nás, z Evropy i ze zámoří. Světové i české operní premiéry nabízí festival od středy 26. až do neděle 30. června a kromě obou velkých ostravských divadel prezentujeme hudební divadlo dneška v basketbalové hale Tatran a v Divadle loutek. Na programu jsou opery Pascala Dusapina a Františka Chaloupky, imerzivní představení Amira Shpilmana a Shiran Eliaserov, hluková opera a pomyslné setkání Luigiho Russola s Petrem Rezkem, operní debuty Iana Davise a Haštala Hapky a poprvé také v Ostravě osobně Ann Cleare z Irska a její „sochání zvuku“.
Festival NODO / Dny nové opery Ostrava dává svobodnou příležitost tvůrcům dneška a poskytuje jim podporu nezbytnou pro vznik nových děl či inscenací. Devízou festivalu jsou tedy zejména premiéry, originální produkce, které vznikají na místě za maximálního nasazení všech zúčastněných, během pouhých pár dní před festivalem. „NODO je specifickým festivalem. Soustředí se na experimentální a svým způsobem nezávislou operní scénu a navíc v poměrně ,punkovém’ prostředí, protože za deset dní se nedá nazkoušet velké a do detailu propracované představení. Na to při běžném provozu potřebujete i osm týdnů. Ale nápady, nasazení, schopnost pružně reagovat na dané podmínky, prostředí, spolutvůrce, dostat ze sebe to nejlepší v krátkém čase… to je naše parketa. Nejsme v Evropě zdaleka jediní, kdo dělá podobný festival, ale možná jsme jedni z mála, kdo nabízí skladatelům a inscenačním týmům velkou míru svobody, téměř bez limitací, i když tím jdeme do rizika,“ uvedla za OCNH Renáta Spisarová.
STŘEDA: Festival 26. 6. zahájí české premiéra opery Passion (Vášeň; 2006–07) Pascala Dusapina (1955). Režisérkou inscenace opery, kterou deník The Guardian zařadil na seznam pětadvaceti nejlepších hudebních děl našeho století, je Ursula Horner, diriguje Walter Kobéra. Hudba tohoto uznávaného francouzského skladatele zazní na festivalu poprvé. Pro Ostravu ji nastudoval pěvecký a inscenační tým z Neue Oper Wien.
ČTVRTEK: Druhý festivalový večer představí světovou premiéru opery Zaprodanec, která vznikla na objednávku festivalu NODO a byla dopsána před pouhými pár týdny. Jejím autorem je František Chaloupka (1981), který je naopak návštěvníkům festivalu známý: jeho operní prvotina Eva a Lilith vznikla vznikla pro NODO a byla na programu jeho prvního bienále před dvanácti lety. Zaprodanec se volně inspiruje dílem Jana Ámose Komenského a dotýká se rovněž témat nadměrné organizace a technologické přesycenosti našich životů. Režisérem opery je Rocc, pro něhož to bude první spolupráce s festivalem.
PÁTEK: Dne 28. 6. se festival přesune mimo hlavní divadla: první performancí bude IMPACT tvůrčího tandemu Amir Shpilman–Shiran Eliaserov, jejichž grandiózní umělecká koncepce se právě zhmotňuje v hale Tatran. V Ostravě už jsou také riggeři a kaskadéři ze společnosti Gravity Stunts, která spolupracuje často i s filmovými štáby. Operně-kaskadérské dílo provede vedle Ostravské bandy doplněnou o hráče z ONO – Ostrava New Orchestra také sbor Canticum Ostrava, diriguje Lilianna Krych. Zcela odlišný umělecký koncept představí experimentální opera Hořký konec Russolův, která nemá žádného hudebního autora, ale silně navazuje na umělecký odkaz hlavního představitele futuristického hnutí Luigiho Russola, mimo jiné tvůrce hlukových nástrojů zvaných intonarumori. Právě ty se objeví na jevišti Divadla loutek v pátek od 20:30, a to pod vedením skladatele a dirigenta Luciana Chessy, také autora knihy Luigi Russolo, futurista: Hluk, výtvarné umění a okultismus (2012). Vedle tří hráčů na intonarumori se představí také klavírista Miroslav Beinhauer a sopranistka Pavla Radostová.
SOBOTA: Festivalový víkend se už bude odehrávat opět v budovách Národního divadla moravskoslezského. Dne 29. 6. zazní dvě světové premiéry, obě na objednávku festivalu. Ambientní opera Newyorčana Iana Davise (1989) na text básnířky Emily Dickinson pro orchestr a sbor nese jméno Ephemeral Pulse (Pomíjivý puls) a je uvozena verši: „Věčnost se skládá z dnešních dní - není to jiný čas...“ . Ostravskou bandu a Canticum Ostrava diriguje Petr Kotík. Režie Jiří Nekvasil, scéna David Bazika. Druhým příspěvkem večera bude první operní opus Haštala Hapky (1997). Děj se odehrává během jednoho nedělního rodinného oběda, neustále narušovaného zprávami z policejního vyšetřování. V hlavní roli příběhu stojí Děda v podání Vladislava Georgieva. Režisérkou inscenace, v níž účinkuje také jazzové kombo, je Vilma Bořkovec.
NEDĚLE: Závěr sedmého bienále festivalu patří irské skladatelce Ann Cleare (1983) a její opeře The Little Lives (Malé životy; 2021–2022). Dílo plné vyřčených i zamlčovaných otázek, pochybností, napětí a houstnoucí atmosféry nás zavede do parku v jednom malém skotském městečku, kde zůstanou „uvězněni“ čtyři lidé. Proč k tomu došlo a jak dojde k jejich osvobození jsou otázky, které budou zodpovězeny v neděli 30. 6. v inscenaci režiséra Jiřího Nekvasila a scénografa Davida Baziky.
Festival NODO reaguje rovněž na probíhající Rok české hudby. „Náš příspěvek k Roku české hudby 2024 je postaven na otázce – co vlastně znamená národnost skladatele a jaký má vztah k jeho dílu? Je pro skladatele rodný list tak důležitý? Není pochyb o tom, že propojení hudebního díla s místem, kde bylo vytvořeno, k zemi, která dílo podpořila, inspirovala autora, umožnila vznik a realizaci díla, je naprosto zásadní. Celý program festivalu NODO je tedy logicky součástí české hudby,“ přibližuje umělecký ředitel festivalu Petr Kotík.
