Novým šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie bude od sezony 2028/2029 Jakub Hrůša

Světově uznávaný dirigent s českými kořeny Jakub Hrůša se na podzim 2028 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie. Mandát bude pětiletý, nicméně obě strany vnímají jeho jmenování jako začátek dlouhodobého vztahu a očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Jakub Hrůša nastoupí po stávajícím šéfdirigentovi a hudebním řediteli Semjonu Byčkovovi, který loni na jaře oznámil svůj odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony. Uměleckou vizi Jakuba Hrůši v jeho nové roli v České filharmonii se rozhodla finančně podpořit Renáta Kellnerová.

Jakub Hrůša, který je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem České filharmonie, ke jmenování řekl: „Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím.“

Jakub Hrůša v současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a v této funkci zůstane do roku 2029. Od září letošního roku se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.

Jakub Hrůša je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem předních světových orchestrů, včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Orchestru curyšské Tonhalle, Drážďanské a Berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru, Pařížského orchestru a Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu – a v USA Newyorské filharmonie, Chicagského symfonického orchestru, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru.

V zahraničí je Hrůša vysoce ceněn nejen za interpretace repertoáru 18.–20. století, ale i za mimořádná provedení děl českých skladatelů od Smetany po současnost.

„Stát se hudebním ředitelem a šéfdirigentem České filharmonie pro mě znamená splnění jednoho velkého profesního snu. Nikdy jsem se k této vidině neupínal, ona ke mně však nyní tím nejpřirozenějším způsobem přichází – a já jsem tomu nesmírně rád. Děje se to díky vzácnému lidskému i odbornému porozumění s hudebníky i managementem orchestru a díky vztahu, který mě tak srdečně váže k milovanému českofilharmonickému publiku. Tato naše vzájemnost mě doopravdy dojímá. Právě toto porozumění působí, že nás společná práce již mnoho let tak úžasně baví a těší. Je pro mě velkou ctí postavit se do čela České filharmonie v okamžiku, kdy je připravena udělat další fascinující kroky vpřed – jak v oblasti umělecké excelence, tak v prohlubování společných zážitků, které nám i našim posluchačům doma i ve světě dokážou po vnitřní stránce přímo měnit životy. Česká filharmonie se všemi úžasnými lidmi, kteří v ní a pro ni tak oddaně pracují, je místem nejvyšších ambicí a nejhlubší radosti ze společného prožívání síly a krásy hudby. Stát v jejím čele pro mě bude čest,“ vyznal se budoucí šéfdirigent.

Jakub Hrůša poprvé vystoupil s Českou filharmonií v prosinci 2004. Celkově orchestr řídil více než devadesátkrát na koncertech v Praze, včetně slavnostního zahájení sezony 2017/2018, a absolvoval přes třicet zahraničních vystoupení. K nejvýznamnějším patřilo turné do Austrálie v roce 2012, koncertní cesta po Německu v roce 2020 a účast na prestižních evropských letních festivalech v roce 2024, kde se společně představili například v Hamburku, na Lucernském festivalu a na BBC Proms v Londýně. V posledních sezonách s orchestrem připravil řadu umělecky mimořádných projektů – koncertní provedení Janáčkových Příhod lišky Bystroušky a Smetanovy Libuše, která zazněla v roce 2024 na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl, dále Sukův Epilog či Vokální symfonii Vladimíra Sommera v roce 2025.

„Mým hlavním cílem samozřejmě bude neustále zvyšovat uměleckou kvalitu a prohlubovat společenskou hodnotu celé instituce. Neztratíme ze zřetele neocenitelný odkaz českých hudebních kořenů, které nás vždy formovaly a formují dodnes. Naší ambicí však je, aby činnost České filharmonie byla vždy relevantní především pro dnešek. Chceme přinášet hudbu bez výjimky všem generacím a všem vrstvám. Toužíme sdílet svou vášeň pro umění napříč celou společností, zejména pak ale s těmi nejmladšími. Jsem stále pevněji přesvědčen, že to bude mimo jiné právě síla živé hudby, prožívané v její plné technické svrchovanosti i emocionální hloubce ‚tady a teď‘, v tělesném i duševním setkávání s ostatními lidmi, co bude v našem měnícím se světě pořád již jen vzácnější a žádanější, více než tomu bylo kdykoli předtím. Naše koncerty jsou unikátní příležitostí pro vzájemné sdílení jiskřivých myšlenek a nejhlubších emocí. Programy České filharmonie jsou a vždy musí zůstat událostmi, které v srdcích posluchačů zanechají nezapomenutelný, s ničím jiným v životě nesrovnatelný dojem. V této lásce k hudbě jsme všichni – od mého skvělého kolegy, hlavního hostujícího dirigenta sira Simona Rattla přes každého jediného vynikajícího člena orchestru i Pražského filharmonického sboru v čele s Lukášem Vasilkem až k řediteli Davidu Marečkovi a celému jeho týmu, konajícímu malé i velké zázraky – naprosto a bezvýhradně jednotní. Jsem velmi vděčný Semjonu Byčkovovi za to, jakou hudební kvalitu svou soustavnou činností vždy budoval a za všech okolností trvale udržoval. Také bych rád mimořádně ocenil to, jaké podpoře se Česká filharmonie těší u svého zřizovatele a kolik štědrých podporovatelů si na své cestě hudebním životem doma i v zahraničí dokázala získat v řadách veřejnosti. Osobně děkuji především paní Renátě Kellnerové – za její odhodlání tak velkoryse podpořit naši společnou vizi,“ uzavřel Jakub Hrůša.

„S hrdostí předám tento výjimečný orchestr, který si získal obdiv a úctu po celém světě, zpět do rukou českého dirigenta. Jakubu Hrůšovi přeji, aby se mu podařilo naplnit vlastní vizi a aby jej čekala dlouhá a naplňující umělecká spolupráce,“ uvedl stávající šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov.

„V Jakubu Hrůšovi získává Česká filharmonie šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom stále ještě umělecky roste. Zároveň se jedná o přirozené spojení, postavené na mnoha letech úspěšné spolupráce. Za celý tým České filharmonie mohu s jistotou říci, že Jakub Hrůša je pro nás nejlepší možnou volbou a že dokáže navázat na vynikající práci současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. Děkuji kolegům z Umělecké rady orchestru a vedoucím nástrojových skupin, že tuto volbu jednomyslně podpořili, stejně jako našemu zřizovateli, Ministerstvu kultury, a našim mecenášům a sponzorům, díky nimž můžeme své umělecké plány realizovat,“ poznamenává David Mareček, generální ředitel České filharmonie.

„Jakub Hrůša se za poslední léta stal jedním z nejžádanějších dirigentů světové scény a stejně tak se i Česká filharmonie vrátila díky úsilí Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova mezi nejvýznamnější světové orchestry. Jakub Hrůša nebude jen suverénním pokračovatelem společné vzestupné tendence, ale hlavně jedinečným muzikantem a přítelem, se kterým jsme již zažili nemálo hudebních úspěchů, a je zcela jistě zárukou, že jich na nás ještě mnoho dalších čeká,“ dodává Jan Mráček, koncertní mistr, vedoucí skupiny prvních houslí a předseda Umělecké rady České filharmonie.

„Jakub je skvělý dirigent a zároveň mimořádně laskavý a velkorysý člověk. V kombinaci s tímto jedinečným orchestrem je to úžasná zpráva – mám radost za všechny!“ prohlásil sir Simon Rattle, který u České filharmonie od sezony 2023/2024 zastává post hlavního hostujícího dirigenta – k poctě Rafaela Kubelíka.

„Česká filharmonie pod vedením ředitele Davida Marečka v posledních letech píše příběh bezprecedentního úspěchu – hostuje v Carnegie Hall, Suntory Hall i dalších slavných sálech, spolupracuje s nejpřednějšími sólisty i dirigenty, stává se symbolem české kultury v mezinárodním kontextu a právem patří k absolutní špičce mezi světovými orchestry. Rád bych na tomto místě ocenil zásluhu dosavadního šéfdirigenta Semjona Byčkova, který svým uměleckým vedením a mezinárodním renomé výrazně přispěl k upevnění pozice orchestru na světové hudební scéně. Za to mu patří upřímné poděkování a uznání. Na tuto mimořádnou etapu nyní naváže Jakub Hrůša – dirigent, v jehož osobnosti se snoubí vrcholná profesionalita, umělecká vize a hluboké zakořenění v české hudební tradici. Jeho jmenování do čela České filharmonie proto považuji za naprosto přirozený a zároveň výjimečný krok. Věřím, že spojení nejlepšího českého orchestru s nejlepším českým dirigentem přispěje k tomu, že česká hudba bude nadále silně rezonovat nejen u nás, ale i ve světě,“ přeje si Martin Baxa, ministr kultury České republiky.

„Jakub Hrůša je jedním z nejvýraznějších dirigentů své generace, což dokazuje jeho spolupráce s mnoha předními světovými orchestry. Jsem proto velmi ráda, že mohu podpořit jeho angažmá v České filharmonii, která dělá Česku skvělé jméno v zahraničí,“ doplňuje Renáta Kellnerová.

V nadcházející sezoně bude Jakub Hrůša v České republice dirigovat jen několik málo koncertů. Na začátku února 2026 připraví s Českou filharmonií Sukův Triptych a symfonickou báseň Praga, Čtyři mořská interludia Benjamina Brittena a v české premiéře také skladbu St. Carolyn by the Sea současného amerického skladatele Bryce Dessnera. O týden později pak nastuduje Sukovu Pohádku zimního večera, Pohádku k Zeyerově Radúzovi a Mahuleně, symfonickou báseň Oceanidy a houslový koncert Jeana Sibelia se sólistou Augustinem Hadelichem. Pod jeho vedením vzniká také řada nahrávek symfonických skladeb Josefa Suka, jež jsou součástí spolupráce České filharmonie s hudebním vydavatelstvím Pentatone. Již v roce 2020 vyšla u společnosti Decca jeho nahrávka Dvořákova Requiem a Te Deum, kterou završil dvořákovský nahrávací projekt předčasně zesnulého Jiřího Bělohlávka.

Ve své první sezoně ve funkci hudebního ředitele Královské opery v Covent Garden nastuduje Pucciniho Toscu, Janáčkovu Věc Makropulos a Brittenova Petera Grimese. S orchestrem a sborem Královské opery vystoupí také v hamburské Elbphilharmonie, kde uvede Dvořákovu kantátu Svatební košile.

S Bamberskými symfoniky vystoupí opakovaně přímo v Bamberku a podnikne také turné po Evropě. S londýnským Philharmonia Orchestra připraví Mahlerovu Sedmou symfonii, vrátí se ke spolupráci s Vídeňskými, Berlínskými a Mnichovskými filharmoniky, s amsterdamským královským orchestrem Concertgebouw, Orchestrem Národní akademie sv. Cecílie, Chicagským a Clevelandským orchestrem a tokijským Symfonickým orchestrem NHK.