Loutkářská Chrudim dobrá a ještě lepší: závěrečné slovo lektorského sboru 72. loutkářské Chrudimi a výsledková listina tohoto festivalu

72. ročník přehlídky Loutkářská Chrudim opět přinesl celý rok očekávané přátelské setkání loutkářů napříč všemi generacemi. Lektorský sbor ve složení Michaela Homolová, Irena Marečková, Johana Bártová, Filip Homola a Dominik Linka zaznamenal několik tendencí v tvorbě současných souborů.

Potěšující je fakt, že většina účinkujících disponuje dobrou a ještě lepší vybaveností, ať už jde o práci s loutkou, mluvní projev, hudební schopnosti, či smysl pro rytmus, bez ohledu na to, jedná-li se o soubory dětské, či dospělé.

Převažovaly inscenace, ve kterých se pracovalo s živě interpretovanou hudbou. Ne vždy však plnila všechny možnosti, které scénická hudba nabízí. Častokrát nesloužila dramatické funkci a byla pouze dekorativní, či se stávala pouhou výplní.

S tím souvisí častokrát monotónní tempo inscenací, které postrádaly dynamiku. Možnou příčinou je nedostatek dramatických situací, jejich rozehrání a naplnění, zároveň i schopnost tvůrců pracovat se zkratkou a gradací.

Co však považujeme za zásadní přínos je fakt, že ani jeden soubor nesáhl „do knihovničky“ po již hotovém textu, všechny přistupovaly k tvorbě a zpracování námětu autorsky.

Zvolené prostředky a užití loutek veskrze odpovídaly vybranému námětu a sloužily k jeho naplnění. Další tendencí, kterou považujeme za přínosnou, je snaha všech souborů o kolektivní tvorbu a využití schopností jednotlivých členů. Ta je vypozorovatelná nejen ze samotných představení, ale je cítit i při rozhovorech s tvůrci, jak se ukazovalo během diskusí.

Snad proto souborům častokrát nechyběla odvaha pustit se do neprobádaných vod a experimentu – volbou tématu, výtvarných prostředků, typů loutek nebo formy. Zajímavým faktem je, že z celkového počtu sedmnácti inscenací pouze dvě využívaly marionety, což konstatujeme, ale nehodnotíme.

Celý článek a přehled ocenění na webu amaterskascena.cz