28.05.2025 08:15

Pražský komorní balet pozastavuje po padesáti letech existence činnost. Důvodem je nedostatek finančních prostředků

Pražský komorní balet (PKB), jeden z nejdéle působících nezávislých tanečních souborů v České republice, bude od 1. června 2025 nucen přerušit svou kontinuální činnost. I přes padesátiletou tradici, mezinárodní úspěchy a aktivní působení napříč regiony se soubor v letošním roce ocitl ve složité finanční situaci, která neumožňuje další profesionální provoz v dosavadním rozsahu.

Půlstoletí umělecké kontinuity v ohrožení

Pražský komorní balet založil v roce 1975 významný český choreograf Pavel Šmok jako přímého pokračovatele Studia Balet Praha, které vzniklo již v roce 1964. Během pěti dekád se PKB na poli současného tanečního divadla vyprofiloval jako výrazná umělecká značka, pod kterou vznikly desítky původních děl a která uvedla na česká i zahraniční jeviště řadu významných choreografů a špičkových tanečníků.

Rok 2025, kdy si Pražský komorní balet připomíná padesáté výročí svého vzniku, měl být příležitostí k důstojnému bilancování. Místo oslav ale přináší bolestné rozhodnutí – přerušení činnosti, které je výsledkem dlouhodobě nevyrovnaného a nedostatečného financování nezávislých souborů v oblasti tanečního divadla.

Profesionální provoz, celoroční činnost, šíře zásahu

Od roku 2013 PKB funguje v režimu profesionálního souboru s celoroční činností. Vytváří nové inscenace, pravidelně reprezentuje Českou republiku v zahraničí a nabízí taneční umění v regionech, kde jinak nemají diváci možnost kvalitní taneční představení zhlédnout. Pořádá také edukativní programy pro mladé publikum. Po stránce výkonu – počet představení, návštěvnost, dramaturgická náročnost – je PKB srovnatelný s baletními soubory kamenných divadel.

Mezi úspěchy posledních let patří Ceny Thálie (Cena Thálie pro Dominika Vodičku a řada nominací na toto ocenění, například Linda Svidró, Tereza Hloušková, Ondřej Vinklát, Bára Müllerová, Ennio Zappalà), úspěšná a vyprodaná představení, například KYTICE v choreografii a režii Petra Zusky oceněná nejlepší inscenací roku 2019, LA STRADA choreografa Jiřího Bubeníčka či komponovaný večer Petra Zusky PRO MOU VLAST v rámci Roku České hudby). Soubor pracuje s vynikajícími českými choreografy: Petr Zuska, Jiří Bubeníček, Marek Svobodník a další. Uměleckým patronem Pražského komorního baletu je světoznámý choreograf Jiří Kylián.

Finanční realita a její důsledky

Navzdory těmto výsledkům získal Pražský komorní balet v letošním roce nejnižší podporu v rámci grantového programu Ministerstva kultury pro celoroční činnost a čelí i dlouhodobě nízké podpoře ze strany hlavního města Prahy. Současná výše veřejného financování činí přibližně 4,5 milionu Kč, zatímco celkový roční rozpočet souboru přesahuje 17 milionů Kč.

„Pro soubor s denním provozem, který zaměstnává dvě desítky profesionálů, je tato situace neudržitelná. Po pečlivém zvážení všech možností jsme byli nuceni přistoupit k dočasnému pozastavení činnosti. I nadále však věříme, že se podaří nalézt řešení a k umělecké činnosti se vrátíme,“ uvádí ředitelka Pražského komorního baletu Ladislava Dunovská Jandová.

Výzva k podpoře

Z důvodu aktuální situace dojde ke zrušení více než 12 pracovních míst a omezení plánovaných aktivit včetně zájezdů a vzdělávacích projektů. Část závazků se PKB pokusí i přes tuto obtížnou situaci ještě v letošním roce realizovat.

Na podporu PKB vznikla veřejná petice „Jsme pro zachování Pražského komorního baletu“, kterou mohou zájemci podepsat v Divadle na Vinohradech, v Městské knihovně v Praze nebo v Domě tanečního umění v Braníku.

Pražský komorní balet je největší český nezávislý soubor, který vznikl v roce 1964 a v tehdejším Československu patřil k prvním představitelům současných proudů v moderním tanci. Soubor založil a dvě desítky let pak vedl choreograf Pavel Šmok, jeden z tuzemských protagonistů moderního tance. Experimentální studio Balet Praha (později jen Balet Praha) založili v roce 1964 právě Pavel Šmok spolu s Lubošem Ogounem a Vladimírem Vašutem. Na tento projekt v roce 1975 navázal Pražský komorní balet. Za dobu své existence se soubor stal významným nezávislým a obecně respektovaným reprezentantem českého tanečního umění doma i v zahraničí a získal řadu ocenění. Pražský komorní balet dál hrdě nese dědictví Pavla Šmoka a připravuje premiéry, které přinášejí radost publiku v Praze i po celé České republice.

 

Autor článku: Johana Mravcová, foto: PKB po posledním představení Kytice 25.5.2025 (c) Martin Divíšek

Pražský komorní balet pozastavuje po padesáti letech existence činnost. Důvodem je nedostatek finančních prostředků

Zprávy

24.04.2026

Olomoucké Divadlo Tramtarie se bude stěhovat do Hanáckých kasáren

Olomoucké Divadlo Tramtarie po letech hledání získalo nový divadelní prostor. Tato úspěšná divadelní scéna se tak bude stěhovat do Hanáckých kasáren na třídě 1. máje v Olomouci. Nové divadlo nabídne kapacitu až 160 míst a výrazně lepší zázemí pro diváky i účinkující.

23.04.2026

Audioknihou roku 2025 se stávají Hovory, působivé zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení země ruskou armádou

Nejlepší Audioknihou roku 2025 se staly Hovory – strhující, působivé a mrazivé audiozpracování autentických telefonátů ukrajinských občanů po napadení Ukrajiny ruskou armádou. Audiokniha studentky FAMU Victoriie Kralko, v níž v režii Bely Schenkové excelují přední čeští herci a herečky, se stala také Nejlepší audioknihou mimo kategorie. Dvě odborné poroty složené z čtyřiadvaceti členů vybíraly v deseti kategoriích celkově ze 124 přihlášených titulů od 29 vydavatelů ve výroční anketě, kterou již počtrnácté pořádá Asociace vydavatelů audioknih.

22.04.2026

Pozvánka na výstavu: Loutkové komnaty Divadla Bratří Formanů a jejich přátel

Muzeum Prahy připravilo novou výstavu na zámku Ctěnice. Otevřena bude 19. dubna a potrvá do ledna příštího roku. V expozici nazvané Loutkové komnaty Divadla Bratří Formanů a jejich přátel najdou návštěvníci řezbované loutky, mechanické objekty, hravé vynálezy, malované kulisy a časem zkrásnělé dekorace – malé divadelní zázraky, které lidé obdivují v mnoha zemích.