Projekt Zavěšená vstupenka dostává chudé děti v Brně do divadla
Projekt Zavěšená vstupenka umožňuje lidem v brněnském divadlePolárka koupit vstupenku navíc. Lístek se pak zavěsí ve foyer divadla a díky spolupráci s neziskovými organizacemi se na představení dostanou děti ze sociálně komplikovaných poměrů, například z chudších rodin či dětských domovů. Projekt má přispět k osobnímu rozvoji dětí, které by se jinak do divadla nedostaly, uvedla dnes v tiskové zprávě dramaturgyně Polárky a koordinátorka projektu Karolina Ondrová.
„Divadelní představení může pozitivně ovlivnit vkus a hodnoty malého diváka, podpořit jeho fantazii, tematizovat důležité otázky, mezi nimiž hraje nemalou roli otázka svobodné lidské existence ve společnosti," řekla Ondrová.
Přínos projektu ale nevidí jen v darování volné vstupenky. Pro dětské diváky, kteří přijdou s rodiči, to je často první setkání s principy charity. Dítě si tak podle představitelů divadla může uvědomit, že kolem něj existuje i neštěstí a chudoba a že tomu nemusí pasivně přihlížet.
Divadlo nově navázalo spolupráci s brněnskými neziskovými organizacemi, které si mohou říct o vstupenky pro konkrétní děti a představení odpovídající jejich věku. Zatím se zapojily organizace AGAPO, Armáda spásy, HoSt Home-Start ČR, Magdalenium, Paspoint, Ratolest Brno a Sdružení Petrov. Divadlo plánuje navázat spolupráci s dalšími organizacemi.
Zástupci divadla chtějí začít spolupracovat i s dalšími divadly určenými dětem a mládeži. „V tuto chvíli jednáme s Divadlem Drak v Hradci Králové a Malým divadlem v Českých Budějovicích, ale projekt je otevřený všem podobně zaměřeným institucím, které o něj projeví zájem," řekl umělecký šéf Polárky Jan Cimr.
Projekt vznikl v říjnu 2017. Od té doby diváci nakoupili téměř 100 vstupenek navíc. O další volné vstupenky se pak postaralo samotné divadlo. Autoři Zavěšené vstupenky se inspirovali tradicí takzvané zavěšené či odložené kávy, která vznikla v Itálii za druhé světové války. Šálek kávy tehdejší italská společnost vnímala jako základní lidské právo. Bohatší tedy zaplatili za dvě kávy a tu druhou nechali pro někoho, kdo by si ji normálně nemohl dovolit.
