17.01.2022 11:00

R.U.R./100 – Pracovní kolokvium věnované hře Karla Čapka

R.U.R./100
Pracovní kolokvium věnované hře Karla Čapka

Divadlo Archa - 23. 1. 2022 od 10 hodin

R.U.R. Karla Čapka patří bezesporu k nejznámějším a nejvlivnějším českým dramatům. Záhy po svém vzniku hra překročila hranice českého divadla a stala se součástí světové dramatiky. Rezonovala nejen jako umělecké dílo odrážející řadu tendencí své doby, ale též přispěla do diskuze o budoucnosti moderního člověka.

Pracovní kolokvium konané u příležitosti stého výročí uvedení hry si klade za cíl uchopit R.U.R. nejen jako dílo otevírající otázku umělé inteligence a odpovědnosti člověka za své výtvory, ale představí i život hry na českých i zahraničních jevištích a také v rozhlase.

Ústav pro českou literaturu AV ČR
České centrum Mezinárodního PEN klubu


PROGRAM

ROBOTI, DRAMA, INSCENACE
10.00 – 11.00
moderuje Aleš Merenus

  • PAVEL JANOUŠEK: Geneze Robotů jako dramatické postavy
  • JANA HORÁKOVÁ: Čapkovo R.U.R. jako satirická reflexe věku stroje
  • LIBOR VODIČKA: Ikonografický klíč k robotům – scénografické návrhy k českým inscenacím Čapkovy R.U.R. ve sbírkách Divadelního oddělení Národního muzea
  • TOMÁŠ BOJDA: Karel Čapek rozhlasový

DISKUSE 11.00 – 11.30

PŘEKLADY, RECEPCE, ADAPTACE
11.40 – 12.40
moderuje Marek Lollok

  • ZUZANA AUGUSTOVÁ: Německá recepce Čapkova R.U.R.
  • KLÁRA KUDLOVÁ: Kritická a umělecká recepce Čapkova R.U.R. v anglofonním prostředí
  • HASAN ZAHIROVIĆ: R.U.R. aneb „hra o rabotnících“ (Jugoslávská recepce Čapkova R.U.R.)
  • PETR CHRISTOV: „Jako hasiči při slavnostním cvičení“, aneb Čapkovi roboti po francouzsku

DISKUSE 12.40 – 13.00

ZAKONČENÍ


PAVEL JANOUŠEK: Geneze Robotů jako dramatické postavy

Příspěvek se bude zabývat vznikem Robotů v kontextu dobových dramatických poetik. Připomene Čapkovy ideové postoje a také jeho reakci na to, jak se Roboti v dobové recepci zkonkretizovali.

JANA HORÁKOVÁ: Čapkovo R.U.R. jako satirická reflexe věku stroje

Příspěvek představí Čapkovu hru o Robotech jako satirickou reflexi tzv. věku stroje. Hra R.U.R. bude interpretována v kontextu žánru utopie jako systém zrcadlící vztah člověka a stroje v industriální společnosti. V rámci analýzy výstavby postav dramatu bude poukázáno na komediální pojetí metafory člověk-stroj, které se uplatňuje nejen v případě Robotů, ale je rozprostřeno do ztvárnění všech postav dramatu.

LIBOR VODIČKA: Ikonografický klíč k robotům – scénografické návrhy k českým inscenacím Čapkovy R.U.R. ve sbírkách Divadelního oddělení Národního muzea 

Příspěvek vychází ze srovnání scénických poznámek v Čapkově R.U.R. o dramatickém prostoru s jejich výtvarnou konkretizací českými scénografy. Na práci českých divadelních výtvarníků (Bedřich Feuerstein, Vlastislav Hofman, Vladimír Kristin, František Muzika, Vladimír Hnízdo, Zbyněk Kolář, Jan Sládek) lze doložit nejen vývoj technických, sociálních a politických představ tvůrců své doby o robotech v aktuálním kontextu, ale také základní stylotvorné tendence v dramaturgicko-režijní a scénografické práci na časové ploše vymezené lety 1921 a 1968.

TOMÁŠ BOJDA: Karel Čapek rozhlasový

Cílem příspěvku je představit Čapkovo drama R.U.R. v kontextu československé rozhlasové tradice adaptací autorových her a románů, ale také ukázat Karla Čapka jako autora, jehož dílo se v rozhlasovém vysílání objevuje už téměř sto let a z hlediska kvantity natočených pořadů patří mezi tvůrce vůbec nejuváděnější. Výklad přiblíží kontinuitu čapkovských inscenací, jejich specifické dramaturgické problémy a výzvy. Pojmenuje také stěžejní rozhlasové inscenace Čapkových děl, a to jak v oblasti dramatizací autorových románů, tak v oblasti adaptací Čapkových divadelních her.

ZUZANA AUGUSTOVÁ: Německá recepce Čapkova R.U.R.

Ve svém příspěvku se budu věnovat inscenacím Čapkova R.U.R. v Německu a v Rakousku a jejich přijetí kritikou. Drama už dva roky po jeho vzniku přeložil do němčiny Otto Pick pod názvem W.U.R. – Werstands Universal Robots (1922). Premiéru v Německu mělo 6. 10. 1921 v Stadttheater Aachen, následovalo uvedení v berlínském Theater am Kurfürstendamm v režii Johna Gottowta (1923) a ve Vídni na Neue Wiener Bühne (1923). Dále se budu věnovat německé reflexi tematické, motivické i figurální podobnosti Čapkova R.U.R. a stěžejních německých expresionistických dramat Georga Kaisera Plyn I (1918) a Plyn II (1920).

KLÁRA KUDLOVÁ: Kritická a umělecká recepce Čapkova R.U.R. v anglofonním prostředí

Rossum´s Universal Robots – anglicky pojmenovaná hra českého autora – vstupovala před sto lety do anglofonních zemí na obou stranách Atlantiku s mimořádným úspěchem. Uměleckým způsobem vyjadřovala obavy i naděje moderního člověka tváří v tvář industrializované společnosti. Jak po tematické, tak po žánrové stránce představovala šťastnou syntézu důvěrně známého s inovativním. Varovala bez pedantského mentorství, bez přísně religiózního rámce vybízela k naději. Navíc zastupovala literaturu téměř exotického, „nově zrozeného“ národa. Příspěvek zkoumá kritickou, ale též uměleckou recepci R.U.R. v USA a Británii, dekóduje různorodé „zdroje“ jejího výrazného ohlasu v době před sto lety a stopuje její uměleckou nosnost v anglofonním prostředí až k dnešku.

HASAN ZAHIROVIĆ: R.U.R. aneb „hra o rabotnících“ (Jugoslávská recepce Čapkova R.U.R.)

Karel Čapek je v zemích bývalé Jugoslávie nepochybně téma „komplexní, ale vděčné“, o čemž svědčí velký počet textů, které se věnují jeho osobě a dílu. Jak na mezinárodní půdě, tak i v zemích bývalé Jugoslávie, se jméno Karla Čapka poprvé prosadilo právě v souvislosti s hrou R.U.R. A na rozdíl od jiných Čapkových dramat byl tento divadelní kus na jihoslovanské půdě vždy aktuální. Stal se totiž jedinou Čapkovou hrou, která se během uplynulých sta let dočkala řady vydání a opětovně se objevovala na divadelních jevištích i v rozhlase.

PETR CHRISTOV: „Jako hasiči při slavnostním cvičení“, aneb Čapkovi roboti po francouzsku

O „první české hře uvedené v Paříži“ se toho u nás příliš nenapsalo, a to navzdory mnoha skutečnostem, jež by leckoho mohly překvapit: jednalo se o Čapkovy roboty, režíroval je (řečeno slovy G. B. Shawa) “the best director in Europe”, hráli se v jednom z nejlepších meziválečných evropských divadel a v roli robota Mariuse se objevil herec jménem Antonin Artaud. Francouzský život Čapkových robotů neoplývá množstvím inscenací a uvedení – spíše naopak. Čapek-dramatik ve Francii stále zůstává autorem „pozapomenutým“ a nepříliš známým. Přesto – a možná právě proto – stojí francouzský osud R.U.R. za pozornost, neboť jasně ukazuje rozdíly mezi českým a francouzským pojetím divadla jako takového.

Autor článku: Zuzana Augustová

R.U.R./100 – Pracovní kolokvium věnované hře Karla Čapka

Zprávy

24.04.2026

Olomoucké Divadlo Tramtarie se bude stěhovat do Hanáckých kasáren

Olomoucké Divadlo Tramtarie po letech hledání získalo nový divadelní prostor. Tato úspěšná divadelní scéna se tak bude stěhovat do Hanáckých kasáren na třídě 1. máje v Olomouci. Nové divadlo nabídne kapacitu až 160 míst a výrazně lepší zázemí pro diváky i účinkující.

23.04.2026

Audioknihou roku 2025 se stávají Hovory, působivé zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení země ruskou armádou

Nejlepší Audioknihou roku 2025 se staly Hovory – strhující, působivé a mrazivé audiozpracování autentických telefonátů ukrajinských občanů po napadení Ukrajiny ruskou armádou. Audiokniha studentky FAMU Victoriie Kralko, v níž v režii Bely Schenkové excelují přední čeští herci a herečky, se stala také Nejlepší audioknihou mimo kategorie. Dvě odborné poroty složené z čtyřiadvaceti členů vybíraly v deseti kategoriích celkově ze 124 přihlášených titulů od 29 vydavatelů ve výroční anketě, kterou již počtrnácté pořádá Asociace vydavatelů audioknih.

22.04.2026

Pozvánka na výstavu: Loutkové komnaty Divadla Bratří Formanů a jejich přátel

Muzeum Prahy připravilo novou výstavu na zámku Ctěnice. Otevřena bude 19. dubna a potrvá do ledna příštího roku. V expozici nazvané Loutkové komnaty Divadla Bratří Formanů a jejich přátel najdou návštěvníci řezbované loutky, mechanické objekty, hravé vynálezy, malované kulisy a časem zkrásnělé dekorace – malé divadelní zázraky, které lidé obdivují v mnoha zemích.