České divadlo Soubory Národního divadla moravskoslezského získaly zkušební prostor rozměrů reálných jevišť Divadla Antonína Dvořáka i Jiřího Myrona Soubory Národního divadla moravskoslezského získaly zkušební prostor rozměrů reálných jevišť Divadla Antonína Dvořáka i Jiřího Myrona
Umělecké soubory Národního divadla moravskoslezského mají k dispozici zkušební prostor rozměrů reálných jevišť Divadla Antonína Dvořáka i Jiřího Myrona. Divadlo jej převážně vlastními silami vybudovalo v bývalém pavilonu G ostravského výstaviště Černá louka. Pavilon svěřilo do správy NDM v září 2017 město Ostrava. Divadlo mělo od počátku v plánu vybudovat tam studiovou divadelní scénu pro zhruba 220 diváků a ve druhé části zkušební prostory velikosti reálných jevišť. Zkušebna už nyní slouží.
„Scéna v pavilonu G nám umožní hrát a přesunout tam velkou část představení v době druhé etapy rekonstrukce komplexu Divadla Jiřího Myrona, která zahrne celkovou obměnu a modernizaci jevištních technologií a opravy zázemí pro umělce. To vše je dnes na hranici živostnosti a pro další provoz divadla je modernizace v dohledné době nezbytná. Práce by měly trvat až dva roky. Kapacitně a rozměrem jde v případě studiové scény v pavilonu G o typ prostoru, který v Ostravě chybí a chceme jej pochopitelně plnohodnotně využívat i po dokončení rekonstrukce Divadla Jiřího Myrona. Je dobré také připomenout, že NDM za více než sto let své existence nemělo potřebné zkušební prostory velikosti jevišť. Provoz takovéto zkušebny vede nejen ke zlepšení umělecké práce, ale také k zefektivnění provozu celého divadla,“ přiblížil ředitel NDM Jiří Nekvasil. Komplexní projekt pro Géčko divadlo samozřejmě má, nicméně současná situace zatím nedovoluje realizovat vybudování plnohodnotné studiové scény. NDM se tedy rozhodlo vlastními silami prostory opravit a oživit už nyní a vybudovalo tam alespoň zkušebnu. „Studiová scéna na Černé louce nám v budoucnu umožní plnohodnotně hrát a zároveň dříve oblíbený prostor na výstavišti oživí,“ doplnil ředitel Nekvasil.
„Práce na budování zkušebních prostor v Géčku trvaly od jara do konce léta. Dnes chybí jen část zázemí nebo techniky dle potřeb souborů, ale to je otázka týdnů. Využíváme nyní samozřejmě času, kdy nemůžeme kvůli karanténě hrát ani plnohodnotně zkoušet. Zkušebna je vybavena točnami stejně jako jeviště obou našich velkých divadel. Balet má k dispozici příslušnou podlahovou krytinu. Zkoušet je tak možné i v jevištní scénografii, ve zcela reálných podmínkách,“ rozvedl aktuální stav ředitel NDM Jiří Nekvasil s tím, že soubory činohry a baletu už tam zkoušely. Jako první si nové prostory otestovala na konci září činohra – probíhaly tam zkoušky komedie Testosteron, která měla premiéru 10. října. Balet tam v říjnu zahájil tréninky i zkoušky baletní novinky Korzár.
Exkurs do historie – Černá louka a Géčko
(Materiál zpracovala - tedy pro citace – vedoucí archivu NDM Lenka Schreiberová):
Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 bylo třeba řešit, co udělat s obrovským množstvím hlušiny, která se ukládala od konce 19. století do prostor v sousedství bývalých trhů s dobytkem - konaly se dříve v oblasti dnešního Smetanova náměstí u dnešního Divadla Ant. Dvořáka, v blízkých prostorách byly stáje pro dobytek, přičemž prasatům se říkalo „černý dobytek“ – odtud Černá louka. Haldy v roce 1917 měly až 25 metrů a zabraly plochu 5 hektarů. Něco bylo vyvezeno k zasypání rybníků, na části hald byly vysazeny akáty. Postavena tam byla například originální horská dráha, která fungovala mezi lety 1928–1935. Likvidace hald začala v roce 1935 – materiál šel na stavby železnic a silnic po celé zemi. Haldy lidé rozebírali ručně, prostranství bylo volné v roce 1936. Mnoho let pak sloužilo i jako místo pro lunaparky, kolotoče a cirkusy.
Ostrava byla v 50. letech 20. století zapojena ve větší míře do výstavnické činnosti, která tehdy byla na vzestupu. V roce 1958 byl zřízen Park kultury a oddechu a o rok později se v oblasti Černé louky začala stavět první výstavní hala – pavilon A (dokončen 1958), poté vyrostly další pavilony.
Pavilon G byl postaven v roce 1961 podle návrhu architekta Josefa Jiřičného (pozn. otec Evy Jiřičné). Měl půdorys o rozměrech 43,5 x 37,5 m s výškou atiky 8,9 m. Průčelí bylo velmi jednoduché - mělo prosklenou rastrovou fasádu zdobenou geometrickým ornamentem. Dispozičně byla budova rozdělena na trojlodní výstavní halu a administrativní zázemí.
Pavilon G byl hojně využíván především v 60. a 70. letech. Po roce 1989 správu nad areálem získala Ostravská obchodní společnost (později Černá louka a. s.), chyběly však finance na nutné rekonstrukce a celý areál upadal. V roce 1998 město Ostrava založilo novou společnost Ostravské výstavy a. s., která areál spravuje dodnes. Ve stejném roce začaly výrazné proměny Černé louky – bourání oplocení i zchátralých pergol a pavilonů, amfiteátru a další. Géčko prošlo opravami v roce 2002 – prostor pak sloužil sportu: Byl tu tenisový kurt a posléze tréninkový areál pro golf.
S využitím a rekonstrukcí pavilónu G na kulturní účely již počítal vítězný návrh na revitalizaci oblasti Černé louky od nizozemského ateliéru MAXWAN, který vzešel z mezinárodní soutěže uspořádané v souvislosti s kandidaturou Ostravy na titul Evropské hlavní město kultury. NDM má nyní vlastní projekt a budovu má ve správě od roku 2017.
