Zemřel herec Jiří Pecha, bylo mu 74 let
Brněnský divadelní a filmový herec Jiří Pecha se do širšího povědomí diváků zapsal v tandemu s Boleslavem Polívkou, s nímž často vystupoval v jeho zábavné Manéži. Hráli spolu také ve filmech legendární režisérky Věry Chytilové Šašek a královna a Dědictví aneb Kurvahošigutntag nebo v úspěšném snímku Pupendo. Své největší role ale Pecha, přezdívaný Peca, vytvořil v brněnském Divadle Husa na provázku, své osudové scéně, kterou v 60. letech spoluzakládal. Herec dnes ve věku 74 let zemřel.
Odborníci na jeho umění oceňovali zejména hereckou živelnost a zemitost, stejně jako schopnost ztvárnit komické i dramatické role. K vrcholům Pechova divadelního herectví patřila titulní role v Shakespearově dramatu Král Lear a v komediální hříčce Babička podle Boženy Němcové - fetišistická revue, za niž před lety dostal speciální Cenu Alfréda Radoka za „mužský herecký výkon v ženské roli".
Když Pechovi v roce 1997 řekli, že má hrát postavu babičky Boženy Němcové, myslel si, že se dramaturg Petr Oslzlý s režisérem Ivem Krobotem zbláznili. Inscenace se ale nakonec stala kultem s velkým počtem repríz. „Pecha se v tomto prostě krásném oblečení stal svým způsobem ikonou přesahující hranice inscenace," uvedl Oslzlý k výkonům herce. Pecha se před lety také svěřil, že v roli mu hodně pomohlo, když začal uvažovat, jak by se asi v té nebo oné situaci zachovala jeho vlastní babička.
Svého hereckého kolegu chválil i Miroslav Donutil: „Viděl jsem Pecu v Babičce, odvedl obrovský, nádherný výkon. Předvedl právě tu laskavost, kterou má v sobě obsaženou. Lidi ho znají jako drsného chlapíka, který každému všechno vysype rovnou do očí. A najednou vidí, kolik v sobě má laskavosti. To jsou ty rozpory a Peca je jich plný."
Do televize a filmu pronikal Pecha postupně a objevoval se většinou ve vedlejších, ale zato výrazných rolích. Jednu z hlavních úloh třebíčský rodák ztvárnil v pohádce Lotrando a Zubejda (1997). Kromě již zmíněných filmů se objevil ve snímcích Zapomenuté světlo (1996), Všichni moji blízcí (1998), Musíme si pomáhat (2000), Anděl Páně (2005), Peklo s princeznou (2008) či Dědictví aneb Kurvaseneříká (2014).
Jiří Pecha se narodil 12. listopadu 1944. Vyučil se elektromechanikem a s herectvím začínal u ochotníků. V roce 1963 byl díky talentu bez maturity přijat na brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění (JAMU). Zde se seznámil se svým pozdějších nejčastějším hereckým partnerem a souputníkem Polívkou. „Když Bolek začínal, mně zbýval rok do promoce, a tak jsme se znali hlavně z hospod. Kromě lumpáren jsme dělali společně divadlo," řekl o tom Pecha.
V době studií na JAMU také vznikla jeho přezdívka Peca. „Byl jsem línej chodit hrát basket, jen jsem ležel na kolejích. A můj kamarád, režisér Petr Scherhaufer říká: Juro, ty jsi ale pecivál! Pecivál Peca."
Herec prošel divadly Večerní Brno, uherskohradišťskou scénou i loutkovou Radostí, kde pracoval jako kulisák, než zakotvil v Divadle Husa na provázku. Z angažmá odešel až v roce 2006 do penze, ale na jeviště se stále vracel. Pechovu dlouhou kariéru nezhatily ani celoživotní potíže s učením textů, ani zdravotní problémy.
Jiří Pecha byl třebíčský rodák a v roce 2017 obdržel Cenu města Třebíče.
