Zemřel Ivan Vyskočil
Prof. Ivan Vyskočil
27. 4. 1929 - 28. 4. 2023
Jako svérázný divadelník i umanutý pedagog proslul herec, spisovatel, dramatik a psycholog Ivan Vyskočil. Muž mnoha různých talentů dlouhá léta patřil k nejosobitějším postavám české kultury. Spoluzakladatel několika divadel malých forem býval označován za inspirátora, vůdčího ducha a hybatele i šedou eminenci divadla 60. let. Profesor Vyskočil, držitel zvláštní ceny Kolegia pro udělování Cen Thálie, dnes zemřel ve věku 94 let.
V tuzemském divadelnictví, dramatice i literatuře zanechal Vyskočil výraznou stopu. Za podstatnější než jednotlivé artefakty své tvorby měl vždy výzkum podstaty tvorby a jejích možností. A stejně tak i objevování, zda a jak lze tvořivému postoji učit. „Vždy ho bavilo hrát si, objevovat, ptát se a ponoukat," napsali o něm autoři publikace Šest z šedesátých, věnované divadelním legendám malých scén.
Vyskočil společně s Jiřím Suchým a dalšími rozjížděl v roce 1958 legendární text-appealy v pražské Redutě. Tento pojem vymyslel a proslavil. Byl též spoluzakladatelem Divadla Na zábradlí, ve kterém působil jako herec, dramatik, režisér a umělecký šéf. Autorsky se podílel na pěti původních premiérách. Po odchodu z tohoto divadla se v roce 1963 vrátil do Reduty, kde se stal uměleckým vedoucím Salonu Reduta a založil Nedivadlo, v němž hrál až deset rolí najednou.
V době normalizace upadl Vyskočil v nemilost, přišel zákaz publikování i spolupráce se zahraničím. Byl nucen opustit Redutu i Nedivadlo. Spolu se svými divadelními partnery Evou Olmerovou, Pavlem Boškem, Leošem Suchařípou a dalšími kočoval po malých scénách v celé zemi. Vedle toho vyučoval v lidové škole umění a u pedagogické činnosti zůstal i po pádu komunismu.
Vyskočil nejprve vedl katedru činoherního herectví na DAMU, v roce 1992 byl jmenován profesorem herectví a autorské tvorby. V roce 1992 založil samostatnou katedru, kterou nazval Katedra autorského divadla a pedagogiky. Posléze byla tato katedra přejmenována na Katedru autorské tvorby a pedagogiky, kterou Vyskočil vedl do roku 2003.
Narodil se v Praze 27. dubna 1929 v rodině knihařů. V roce 1952 absolvoval herectví a režii na DAMU, kde k jeho pedagogům patřili Karel Höger, Otomar Krejča či Jiří Frejka. Později vystudoval i psychologii a pedagogiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Začínal jako externí vychovatel v nápravných a psychiatrických ústavech, k divadlu se dostal koncem 50. let 20. století. V letech 1957 až 1959 byl prvním pedagogem psychologie na DAMU.
V 60. letech začaly vycházet Vyskočilovy texty a knihy, byl také autorem řady divadelních a rozhlasových her, některé pořady i moderoval (například Jen tak). Napsal sbírky povídek Vždyť přece létat je tak snadné, Kosti, Malé hry aneb Maléry nebo Malý Alenáš. Zahrál si rovněž v několika filmech: O slavnosti a hostech, Prodavač humoru, Kam, pánové, kam jdete, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Něžný barbar, Král Ubu či Hezké chvilky bez záruky.
Za svoji práci byl Vyskočil několikrát oceněn. V roce 2010 získal zvláštní cenu Kolegia pro udělování Cen Thálie za mimořádný přínos divadlu. Byl oceněn také zlatou medailí Akademie múzických umění, Čestnou plaketou prezidenta republiky, cenou ministerstva kultury, čestným občanstvím Prahy 6, festival alternativního divadla Příští vlna/Next wave mu udělil titul „živoucí poklad". V roce 2021 získal Cenu Franze Kafky.
Vyskočil byl otcem dvou dcer a syna, které měl s manželkou Evou, jež zemřela v roce 2017. Jeho portrét zachycuje dokument scenáristy a režiséra Pavla Kolaji nazvaný Krajina osudu (2009).
