Zemřel Luděk Golat
Odešel bývalý ředitel Národního divadla moravskoslezského a operní režisér LUDĚK GOLAT.
LUDĚK GOLAT (1954–2024)
Operní režisér a někdejší ředitel Národního divadla moravskoslezského se narodil v Ostravě, kde zahájil studium na gymnáziu, maturitu už skládal v Praze v roce 1973 a byl poté přijat na Pražskou konzervatoř – studoval zpěv u docenta Jindřicha Jindráka. Po roce přešel na Hudební fakultu Akademie múzických umění. Ještě během vysokoškolského studia absolvoval pěvecké kurzy u Ettora Campogallianiho a později u Pavla Lisiciana a kromě zpěvu se věnoval i studiu pedagogiky a psychologie. Studium ukončil v roce 1979.
Svou profesionální dráhu operního sólisty zahájil Luděk Golat v Hradci Králové. Po absolvování základní vojenské služby v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého v Praze přešel do Operního studia HAMU. Tam byl od roku 1981 řádným uměleckým aspirantem pro obor zpěv pod vedením Jindřicha Jindráka, aspiranturu ukončil v roce 1984, kdy nastoupil jako sólista opery tehdejšího Státního divadla v Ostravě. V Ostravě vytvořil řadu krásných basových rolí – Masetta v Donu Giovannim, Dulcamaru v Nápoji lásky, Skulu v Knížeti Igorovi, Bartola v Lazebníku sevillském, Purkrabího v Jakobínovi nebo Zunigu v Carmen… Po roce dostal nabídku ke spolupráci s Komorní operou v Praze, kde byl rok a půl sólistou.
Spolupracoval s ostravskou konzervatoří, působil jako odborný asistent katedry zpěvu brněnské JAMU a stále také jako sólista ostravské opery. V té době se již věnoval na pražské AMU studiu operní režie u Ladislava Štrose a filmové a televizní režie u Milana Macků. Na počátku 90. let spolupracoval jako pomocný režisér v pražském Národním divadle s režiséry Karlem Jernekem a Davidem Sulkinem.
V roce 1992 se stal šéfem opery Národního divadla moravskoslezského. Režíroval celou řadu úspěšných operních inscenací. Zmíníme alespoň tituly Pelléas et Mélisande (1998), Rigoletto (2003), Kouzelná flétna (2003), Macbeth (2004), Kolotoč (2008). Měl výrazný podíl na postupném otevření a transformaci operního souboru, kam v jeho éře přicházela řada špičkových sólistů i dalších umělců domácích, ale i ze zahraničí. Byl jedním z hlavních iniciátorů zrodu Mezinárodního festivalu Janáčkovy Hukvaldy, pro který s operním souborem nastudoval například inscenace Archa Noemova (1995), Eufrides před branami Tymén (1997), Midasovy oslí uši (1998) nebo Brundibár (2001). V době, kdy vedl soubor opery, bylo založeno také dětské Operní studio NDM.
V roce 1999 byl jmenován do funkce ředitele Národního divadla moravskoslezského. V této pozici pro něj byla největší výzvou rozsáhlá rekonstrukce Divadla Antonína Dvořáka, která probíhala v letech 1999–2000 a brzy následující stavba nové Provozní budovy za Divadlem Antonína Dvořáka (2000–2001).
Ani po odchodu z NDM v roce 2009 se opeře nevzdálil. Po celém světě režíroval desítky operních inscenací, někdy také v pozici producenta nebo účinkujícího.
Zemřel náhle na selhání srdce v neděli 26. května 2024. Čest jeho památce!
